Názor: Média Američany na první prezidentku ještě nepřipravila

SS_D108-311030.dng
Julianne Moore jako prezidentka Coinová ve filmu Hunger Games: Síla vzdoru

Západní společnost udělala jistě velké pokroky v oblasti lidských práv a rovnosti. Ještě větší jsou ale mezery, o tom jinde a jindy. Ovšem nezapomínejme, že velký vliv na adaptaci změn mají média. Kde byl dříve afroamerický prezident USA – ve filmech/seriálech, nebo v realitě? A „nedojela“ snad Hillary Clintonová na stejný trend? 

„Černý“ prezident byl v Americe dlouho něco nemyslitelného. Ostatně není to tak dávno (z historického hlediska), co svobodný Afroameričan byl v Americe něco nevídaného. Lidé si na tu představu nejdříve museli zvyknout – skrze popkulturu. A teprve když Američané viděli, že to není tak hrozná představa, když si to vyzkoušeli na filmových plátnech, na televizních obrazovkách, teprve když nebělošský prezident seděl v Oválné pracovně bez výhrad či jen náznaku diváků, že je něco špatně, teprve poté mohl být zvolen Barack Obama. Protože stav, který nepřijmeme ani ve filmech, asi těžko překousneme v realitě.

2012
Danny Glover v roli prezidenta USA, film 2012.

Stejná možnost se teď opakovala. USA mohly od příštího roku mít prezidentku, tedy ženu ve svém čele. Mohly?

V oblasti popkultury se ještě nejedná o velmi obvyklou záležitost, ani rodilí Američané nedokáží vyjmenovat mnoho děl, kde v čele Států stála žena. A když, byla to žena? Krásným příkladem ženy-prezidentky je prezidentka Coinová z trilogie Hunger Games. Tvrdá, nekompromisní žena-vůdkyně, chladná, neempatická, zcela podřízená válce, kterou vedla. Neváhala shodit bomby do vlastních řad a nepřítele nešetřila už vůbec. Taky jí to Katniss na konci pěkně spočítala, když si uvědomila, že sesadila diktátora kvůli diktátorce.

Nic takového netvrdím o letošní kandidátce na tento post. Každopádně její zvolení jako první ženy v Bílem domě bylo pro mnohé zásadnější než politické cíle této političky. Ale jaká by byla? Nevíme a pár let se nedozvíme. Popkultura ji ale předem odsoudila k roli kariéristky a drsné pragmatičky. Žena na kandidátce svým způsobem vlastně žádná nebyla. Protože žena je příliš útlocitná, emotivní a hašteřivá. Aby se v mužském světě prosadila, musí být víc chlap než oni sami. A takové ženy nám prezentují na pozicích vrcholných političek média. A tak vlastně letošní klání dvou mužů vyhrál Donald Trump. Hotovo. Tečka. Uvidíme, kdy půjdeme volit ženu na post prezidentky.

Přidat komentář